Bill About Bill

16. září 2008 v 18:57 | Posted by BillundTom |  Bill Kaulitz
Czeh Language
Nikdy jsem neměl žádné problémy být sám. Ve školce bylo místo, kam jste mohli jít s přáteli. Nikdy se mi tam nelíbilo. Radši jsem byl celý den doma. Školu taky nemám rád. Ale bez těhle věcí byste se ve světě neobešli, tak jsem se rozhodl, že tam chodit musím. Jsem hrozně rád, že mám ve svém životě mámu. Je pro mě velmi důležitá. Vždycky Toma a mě podporovala, i s naší muzikou. Dokonce celou naši kapelu i vozila na vystoupení. To bylo cool. Ale taky jsme měli pravidla a omezení, ale nebylo to nic špatného. Věci se hlavně změnili, když se naši rodiče rozvedli. Bylo nám šest let. Byl to zvláštní pocit, když jsem se zamyslel nad tím, že táta s námi už nebude nikdy bydlet. V tu chvíli to bylo hrozné. Ale teď už s tím dávno nemám žádné problémy, protože tomu líp rozumím. Je to horší, když rodiče zůstanou spolu kvůli dětem. Mezi námi a naší mámou to vždycky bylo dobré.
Jednou na nás byla velmi naštvaná a zklamali jsme ji. Bylo to na rodičovské schůzce ve škole. Všichni rodiče si stěžovali na mě a Toma. Nechtěli, aby jejich děti s námi chodili do školy. Moje máma to nerada slyšela. Ale rodiče dětí z naší vesnice byli odtažití. Nerozuměli nám.
Měli jsme ale dovoleno být v noci déle venku. To bylo cool. Nikdy jsem toho nevyužil, nemohl bych přijít domů a potom před mámou v koupelně zvracet.
Další, kdo nás mají rádi jsou naši prarodiče. Jsou naši největší fanoušci. Nahrávají s námi všechno, když je s námi něco v TV a kupují všechny časopisy. Vždycky se na ně můžeme spolehnout.
Ve škole to ale bylo jiné. Tom a já jsme měli jediného přítele: Andrease. Nikdy jsem nechtěl jít ven s nikým jiným. Všichni ostatní mi byli ukradení. Dokonce mě nazývali divným týpkem s nereálnými sny. Ale vždy mi to bylo jedno a nestaral jsem se o ně.
Měl jsem jenom jeden zájem: muziku. A doteď tomu tak je. Když mám volno, tak si sednu na gauč a sleduju TV. Nebo oslavuji. Jednou jsem zkusil jet na koni, i když se jich bojím. Naštěstí se nic nestalo. Nikdy jsem neměl nějakou nehodu, kromě toho, když jsem musel do nemocnice. Nebylo to nic vážného, jenom mě komár kousnul do ucha. Jsem alergický na komáry. Myslel jsem, že je velmi cool, že za mnou každý den Tom chodil. V tomhle je opravdu milý. To jediné, co na něm nemám rád, je jeho macho povaha. Ok, jeho vkus do oblékání mi taky není jasný. Ale hlavní je to, že to má rád. Vždycky jsme dělali to, co jsme chtěli.
Jsem naprosto ohromený, když přemýšlím nad tím, jak se nám změnil život. Ale tolik se bavíme. Je to ale víc stresující, než jsem si kdykoliv myslel. Každý si myslí, že jenom pro to, že jste hvězda, tak vám všichni donesou až pod nos a nemusíte nic dělat. To opravdu není pravda. Pracujeme dost tvrdě na tomhle našem úspěchu.
Ale je to cenný. Nechtěl bych dělat nic jiného, než pracovat s muzikou. Mnoho lidí se nás ptá, jestli nás úspěch změnil. Ale nemyslím si, že ano. Kdyby tomu tak bylo, tak by nás v tom rodina zastavila už dávno. Vždycky budu sám sebou: ambiciózní, líný, šťastný a trochu egocentrický. Nezáleží na tom, co si ostatní lidi myslí nebo o mně říkají. A nejdůležitější věcí v mém životě vždy bude moje máma, můj bratr Tom a naše kapela Tokio Hotel.
English Language
I never had any problems to be alone. Kindergarten was the place where you could go with friends. I never disliked it. Better, I was all day at home. I do not like school, too. But without this thing, you neobešli in the world, so I decided that I must go there. I am very glad that I have in my life my mom. It is very important for me. Tom and always supported me, is our music. Indeed, our entire band as well as vehicles on the remarks. That was cool. But we also have rules and restrictions, but it was not anything wrong. Things are changing especially when our parents divorced. It has been six years. It was a special feeling when I reflect on the fact that the father no longer with us will never live. At that time, it was terrible. But now this long I do not have any problems, as I understand it better. Is it worse when parents stay together for the children. Between us and our mom's always been good.



One for us was very upset and we failed it. It was on parental meeting at school. All parents complained to me and Tom. Did not want their children to us went to school. I hate my mother to hear. But parents of children from our village were distant. Understand us.



We had but allowed to be out longer at night. That was cool. I never made use of it, I could not come home before mom and then vomit in the bathroom.



Others, who like us are our grandparents. They are our biggest fans. Uploaded by us all, it is with us something on TV and buy all the magazines. I always can rely on them.



At school but it was different. Tom and I had one friend: Andreas. I never wanted to go out with anyone else. Everyone else I have been stolen. I even called strange týpkem with unrealistically dreams. But it was always me one and I t care about them.



I had only one interest: music. And now this is the case. When I leave, so you sit down on the couch and watch TV. Or celebrating. I tried to go riding, even though I am afraid of them. Fortunately, nothing happened. I never had an accident, in addition, when I had to the hospital. It was not anything serious, just a mosquito bit me in the ear. I'm allergic to mosquitoes. I thought it is very cool, that to me every day, Tom walked. This is really nice. This is the only thing I do not like it, it's macho nature. Okay, his taste in clothes me too is unclear. But the key is that it likes. Every time we did what we wanted.



I was absolutely stunned when thinking of how we have changed my life. But many are talking. But it is more stressful than I ever thought. Everyone thinks only that you are a star, so we all donesou to the nose, and you do not do anything. This really is not true. We work very hard on this our success.



But it is valuable. I would do anything other than work with the music. Many people are asking us if our success has changed. But I do not think so. If they did so by us in the family stopped long ago. I always himself: an ambitious, lazy, happy and a bit egocentric. It does not matter what other people think or say about me. And the most important thing in my life will always be my mother, my brother Tom and our band Tokio Hotel
Deutsch Language
Ich hatte nie irgendwelche Probleme alleine zu sein. Kindergarten war der Ort, an dem man gehen mit Freunden. Ich habe nie abgelehnt. Besser, ich war den ganzen Tag zu Hause. Ich weiss nicht wie Schule, zu. Aber ohne dieses Ding, Sie neobešli in der Welt, so entschied ich mich, dass ich gehen muss. Ich bin sehr froh, dass ich in meinem Leben meine Mutter. Es ist sehr wichtig für mich. Tom und mich immer unterstützt, ist unsere Musik. Der Tat, unsere gesamte Band sowie Fahrzeuge auf die Erläuterungen. Das war cool. Aber wir haben auch Regeln und Einschränkungen, aber es war nicht alles falsch. Die Dinge ändern sich vor allem, wenn unsere Eltern geschieden. Es wurde sechs Jahre. Es war ein besonderes Gefühl, wenn ich über die Tatsache, dass der Vater nicht mehr mit uns wird niemals leben. Zu diesem Zeitpunkt, es war schrecklich. Aber jetzt dieser langen Ich habe keine Probleme, wie ich es besser verstehen. Ist es schlimmer, wenn Eltern gemeinsam für die Kinder. Zwischen uns und unsere Mutter ist immer gut gewesen.



Einer für uns war sehr verärgert, und wir es nicht. Es wurde über die elterliche Sitzung in der Schule. Alle Eltern beschwerten sich zu mir und Tom. Haben Sie nicht möchten, dass ihre Kinder zu uns in die Schule ging. Ich hasse meine Mutter zu hören. Aber die Eltern der Kinder aus unserem Dorf wurden entfernt. Verstehen uns.



Wir hatten aber erlaubt werden, mehr in der Nacht. Das war cool. Ich habe nie Gebrauch gemacht, der es, ich konnte nicht nach Hause kommen, bevor Mama und dann erbrechen im Badezimmer.



Andere, wie wir, sind unsere Großeltern. Sie sind unsere größten Fans. Hochgeladen von uns allen, ist es bei uns etwas im Fernsehen und alle kaufen die Zeitschriften. Ich kann immer auf sie verlassen.



In der Schule aber es war anders. Tom und ich hatte ein Freund: Andreas. Ich wollte nie gehen mit jeder andere. Alle anderen habe ich gestohlen. Ich habe sogar gefordert seltsame týpkem mit unrealistisch Träume. Aber es war mir immer ein, und ich t Pflege über sie.



Ich hatte nur ein Interesse: Musik. Und nun dies der Fall ist. Als ich verlassen, so dass Sie sitzen auf der Couch und fernsehen. Oder feiern. Ich habe versucht, gehen Sie Reiten, auch wenn ich Angst vor ihnen. Zum Glück, es ist nichts passiert. Ich hatte nie einen Unfall, zusätzlich, wenn ich musste das Krankenhaus. Es war nicht alles ernst, nur ein Moskito-Bit mir im Ohr. Ich bin allergisch gegen Mücken. Ich dachte, es ist sehr cool, dass mir jeden Tag, Tom ging. Das ist wirklich nett. Dies ist das einzige, was ich nicht mag, ist es Macho-Art. Okay, sein Geschmack, was Kleidung betrifft mich Auch das ist unklar. Aber der Schlüssel ist, dass sie gerne. Jedes Mal, wenn wir konnten, was wir wollten.



Ich war völlig fassungslos, wenn man, wie wir haben mein Leben verändert. Aber viele sind im Gespräch. Aber es ist mehr Stress als ich jemals gedacht. Jeder denkt nur, dass Sie sich ein Stern, so dass wir alle donesou auf die Nase, und Sie nicht tun. Das ist wirklich nicht wahr. Wir arbeiten sehr hart an diesem Erfolg.



Aber es ist wertvoll. Ich würde alles tun andere als Arbeit mit der Musik. Viele Menschen fragen uns, wenn unser Erfolg hat sich geändert. Aber ich glaube nicht. Wenn sie tat dies von uns in der Familie schon vor langer Zeit gestoppt. Ich habe immer selbst: ein ehrgeiziges, faul, glücklich und ein wenig egozentrisch. Dabei spielt es keine Rolle, was andere Leute denken oder sagen über mich. Und das Wichtigste in meinem Leben wird immer meine Mutter, mein Bruder Tom und unsere Band Tokio Hotel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama